Peněžní deník v podvojném účetnictví

Chtěl bych přejít v jedné databázi na podvojné účetnictví, ale jenom interně.
Dá se vytvořit výstupní sestava Peněžní deník v podvojném účetnictví?

Nechci být ten, který do toho hází vidle :slight_smile: Ale zeptám se, jestli je to vůbec k něčemu potřeba.

Já dělám už třetí rok několik OSVČ pomocí podvojného účetnictví. Pro můj přehled o stavu účetnictví je to super a pro roční daňové přiznání vytisknu výsledovku a podle ní dělám daňové přiznání.

Jako celé to píšu jen proto, že vlastně sestavu peněžní deník nemám vůbec zapotřebí a vlastně kdyby mě přišla kontrola, tak vedu účetnictví podvojně, tak jim vyjedu sestavy z podvojného účetnictví …

Tak já zjišťuji, jaké jsou možnosti.

U účetnictví musí být vytvořené interní směrnice, evidence majetku a zásob.

Já takovou sestavu klidně udělám, ale někdo musí vymyslet, jak to bude vypadat a z čeho se ty údaje budou brát.

Už se to řešilo (za daňové evidence) několikrát, a vždy to dopadlo zhruba takto:

  1. V primitivních případech to fungovalo.
  2. Cokoliv složitějšího selhávalo, protože nebylo dost údajů pro zatřízení, kam to má padnout. Když se přemýšlelo co s tím, tak začaly vznikat návrhy silně připomínající účetnictví.

Asi by šel udělat nějaký speciální modul, kde by byla jenom ta sestava v primitivní formě a dávalo by se to jenom prověřeným lidem, kteří chápou, že to moc nefunguje, respektive má to silné limity…

Snažit se udělat pořádnou daňovou evidenci v podstatě nemá smysl, protože je to z principu nereálné - třeba jenom plátcovství DPH + daňová evidence = víceméně sebevražda.

No ten majetek ale musíš evidovat i u daňové evidence, pokud ho máš. Pokud ho nemáš, není co evidovat.

Pořízení zásob se sice okamžikem uhrazení stává nákladem, ale ty zásoby se musí spotřebovat na dosažení / udržení zisku. Pokud vznikne manko, zásoba se spotřebuje nebo daruje atd., musí se o hodnotu těchto zásob navýšit základ daně. A abys to celé prokázal, musíš ty zásoby evidovat.

Jinými slovy, je to v podstatě stejné jako u klasického účetnictví.

Ale jako taky do toho nechci házet ty vidle, tak mi to nedá a přemýšlím, jak by to šlo udělat…

První varianta je brát chronologicky doklady faktur vydaných a přijatých, podívat se do salda a když je to uhrazené, tak to dát do příslušného sloupce. Musela by se do toho nějak zakombinovat pokladna u lístků, kde je nějaký pohyb na účtech 5xx a 6xx.

Druhá varianta je podobná, brát z účetního deníku všechny pohyby na účtech 211 a 221, snažit se k tomu dohledat doklad předpisu a zase to dát do příslušného sloupce.

Třetí varianta je udělat nějaké hybridní saldo pohledávek a závazků dohromady - s tím, že by se braly pouze částky úhrad. Ale tady je problém, jak tam dostat tu pokladnu - muselo by se to udělat nějakým dalším chodem a v podstatě to seskládat v paměti.

No a nakonec je tu čtvrtá, šílená varianta. Udělat tabulku Peněžní deník, na konci roku zmáčknout kouzelné tlačítko, které to tam nahrne na základě jedné z výše uvedených variant a následně si to případně poeditovat a vyjet z toho PDF tabulku pro FÚ. Vlk by se nažral a koza by zůstala celá. Ale je to strašné.

No a pak je tu filozofická otázka - když ty vidle zase vezmu do ruky - jestli ta živnost má dneska vůbec nějaký smysl nebo výhody.

Založit si firmu (s.r.o.) je jednoduché, a kromě vedení účetnictví a daňového přiznání (čemuž neutečeš tak jako tak) po tobě nikdo nic nechce.

Pokud je to jenom takový “vedlejšák” bez zaměstnanců, tak peníze se z tama vyberou jako zisk, případně se dají řešit dohodu o provedení práce.

Tak ještě tady je jedna věc, že OSVČ musí evidovat v podvojném účetnictví v případě většího obratu než 25 mil. Kč, pokud je zapsaný v obchodním rejstříku a nebo dobrovolně. Já jsem se rozhodnul ho vést dobrovolně a tím jsem utekl všem problémům, které má daňová evidence.

Všechny varianty o sestavení peněžního deníku končí totiž v případě, že není správně spárovaná nějaká první platba.

Jediná pseudovýhoda je, že se daňové přiznání u daňové evidence sestavuje pouze ze zaplacených faktur. Ale podle mého názoru je to opravdu jen pseudovýhoda, protože když to nezaplatím teď, tak to zaplatím za rok.

Zdanění OSVČ je výhodnější, ale zase, pokud je to tvůj hlavní a jediný příjem, tak potom dostaneš minimální důchod. Jako vedlejšák je to s.r.o. možná fakt zajímavější …

Tím účetnictvím myslíš podvojné? Jak psal David, majetek a zásoby musíš evidovat i u daňové evidence, pokud máš majetek nebo zásoby… Taká u daňové evidence jsi povinen evidovat závazky a pohledávky.

A interní směrnice, co tím myslíš? Jako u firmy, která má více osob tak určitě ano, ale pro ty jednomužné s.r.o. jsem neviděl, že by si sám pro sebe někdo nějaké směrnice vytvářel …

Ano, myslel jsem podvojné (dnes už jenom účetnictví a daňová evidence) a myslel jsem účtovat o zásobách, majetku a samozřejmě taky o pohledávkách a závazcích.

Jako já přesně nevím, jestli když si sám ve firmě (s.r.o) nebo OSVČ s podvojným účetnictvím nemusíš mít směrnice, ale všude píšou toto:

Vedení účetnictví musí být v souladu se zákonem o účetnictví a s ostatními navazujícími právními předpisy. V některých případech může účetní jednotka volit mezi více možnostmi, například při rozhodování, jak bude účtovat o zásobách, jaké nastaví účetní odpisy a další. Tyto a všechny ostatní zvolené účetní metody a postupy musí být uvedeny ve vnitrofiremní směrnici. Směrnice musí být aktuální, a proto je zapotřebí je pravidelně revidovat a případně vhodně upravit. Mimo úpravu postupů mohou směrnice také upravovat odpovědnost a kompetence pro konkrétní pracovníky, stanovit oběh účetních dokladů a jejich schvalování a upravit další pravidla a postupy.
Směrnice by měly být tvořeny tak, aby jejich použití usnadnilo práci a zlepšilo orientaci ve vedení účetnictví konkrétní účetní jednotky. Měly by být tedy formulovány jednoduše, stručně a srozumitelně.

Mně jde v podstatě jenom o maličkou databázi, kdy se jedná o vedlejší činnost OSVČ.
Nemusíme to dál řešit. Já jsem se zeptal, jestli je nějaká možnost, protože jsem měl informaci, že to tak někdo v Shipardu používá. To je celé.

IMHO neexistuje žádný zákon, který by účetní jednotce (firmě) ukládal povinnost mít účetní směrnice.

Protože život je ale složitý, a v mnoha situacích máš možnost řešit věci různým způsobem, tak se různé části legislativy odvolávají na to, že zvolený postup musí být v souladu s účetní směrnicí. V praxi se to týká situací, kdy máš hodně odepisovaného majetku, velké obraty na zásobách, hodně pracuješ s cizí měnou, máš zaměstnance a poskytuješ jim nějaké benefity nad rámec zákona atd. Tj. nic, co by v malé jednoduché firmě mohlo existovat.

Dobrým příkladem je pravidelná roční platba za internetovou doménu, kde to je “přes rok”:

  1. nemáš směrnice, tak holt těch 150 Kč musíš časově rozlišit,
  2. máš směrnice, napíšeš do nich, že pravidelně se opakující roční náklady do max. výše 500 Kč se časově nerozlišují, protože se pravidelně opakují a tudíž to nemá vliv na základ daně - a pak to nemusíš časově rozlišovat a dáš to celé rovnou do nákladů.

No a to jsem se taky snažil napsat, že to tak taky mám.

Například:

V dvou podobných aplikacích vystavím 12 faktur za rok, asi tam mám 5 až 6 faktur přijatých za rok a v bance rovnou účtuju na nákladové položky o zaplacených nákladech (nájemné, energie, odvody OSSZ, VZP a osobní spotřeba). No a na základě zpracovaného podvojného účetnictví zpracuju potom daňové přiznání … Nepoužívám žádné zásoby ani majetek.

NU šlo to trochu mimo, už jsem to v historii i maloval jak by to mělo vypadat, ale dnes bych do toho hodil WIDLE a řekl že je to celkem na nic, když mám kvalitní účetní deník a saldokonta.

Osobně vedu (podvojné) účetnictví od roku 1992 a tedy i od začátku SHIPARDu. POkud by se chtěl někdy o něco podobného pokusit zřejmě by byla cesta jen přes nějaký můstek účtů na kódy sloupců peněžního deníku.

Ale myslím, že je to zbytečné.

Vhodnější by bylo se zabývat metodikou jak v této variantě účtování na klasické účty účtové osnovy na konci roku přesunout neuhrazené doklady (předpisy) do dalšího období - to zatím dělám ručně, a protože je toho jen pár max. desítka dokladů do příštího roku změnou účetního datumu

Tedy moje metodika je vyloučit z běžného roku především závazky, pohledávky do následujícího roku bez nutnosti to dělat přes počáteční stavy saldokont.

Tímto mým postupem je možno dosáhnout že Daňový základ je o tyto předpisy nižší tedy 5. a 6. spadnou do dalšího roku, při zachování DUZP a Čísla dokladů, čímž je i vizuálně vidět, že jsou to pohledávky a závazky z minulého, nebo dokonce minulých let

Tím tedy navrhuji zda by nešla udělat akce kdyby po inventurách, bylo možno označit neuhrazené a hromadně jim změnit účetní datum na třeba 01.01.2023.