Účtování DPH - více DIČ / MOSS

V současné době, kdy mám jedno CZ DIČ, se DPH účtuje na účet, který se skládá ze syntetiky 343 a analytiky třímístného numerického kódu daně. Takže např. ve vydané faktuře se základní sazbou to jde na účet 343120. Je to automatický mechanismus, ke kterému lze mít výhrady, ale který funguje dobře a doposud nebyl důvod to nějak řešit.

V okamžiku, kdy mám více DIČ z různých členských států, nastává problém, jak ten účet složit. Z technických důvodů bylo nutné kód daně prodloužit a začít používat ve formě Kód státu + třímístný kód (tj. např. CZ120 pro výstup/základní sazba/Česko).
Stejný problém je u MOSS režimu - i když nemám více DIČ, musím to celé sledovat za jednotlivé státy a sazby.

Teoreticky by šlo ty třímístné kódy zharmonizovat u jednotlivých států tak, aby se nepřekrývaly - ale 999 kombinací je málo (asi by to dneska možná vyšlo, ale do budoucna je to prostě nedostatečné).

Takže je otázka, co s tím. Osobně nevidím jinou možnost, než pro účtování DPH začít používat účty, který budou delší než 6 míst. V tabulkách je účet dlouhý 12 znaků, takže to není problém - a jestli to chápu dobře, tak není zákon, který by říkal, že účet musí být šestimístný…
Dokonce bych se odvážně přimlouval za to, aby součástí účtu byl dvoupísmenný kód země - tj. např. účet pro výstup/základní sazba/Francie by byl 343FR120 (případně 343120FR).
Samozřejmě je otázka, co s tuzemským DPH - jestli přejít jednotně na formát 343CZ120, nebo to nějak odfiltrovávat (asi ano - předešlo by se neplodným diskusím s lidma, co obchodují bez více DIČ/MOSS).

Technicky se to asi jeví jako snadné řešení, ale nevím, jestli to není příliš revoluční myšlenka a tak jako tak to přinese nějaké nové komplikace. Pokud by se tato myšlenka měla aplikovat, tak bych určitě volil formát 343120FR, s tím, že by byla možnost filtrovat za číslo účtu 343120, a případně i v hlavní knize na nebo ve výkazech by se s tím líp asi pracovalo (prostě by se jednoduše dal “odřezat” ten kód státu).

Naopak se ale zamýšlím, jestli by nebylo celkově rozumnější rozšířit účetní deník o sloupec DIČ. Protože:

  1. se bude daleko lépe filtrovat za jednotlivé státy/DIČ, bude se dát zafiltrovat účetní deník jen za konkrétní DIČ
  2. půjde lehce zpětně naplnit do nově vytvořeného sloupce stávající DIČ
  3. nebude potřeba vůbec nějak dramaticky rozšiřovat účetní osnovu
  4. nebude vůbec potřeba zasahovat do stávajících sestav hlavní knihy, výkazů apod.
  5. půjde daleko líp dohledávat v rámci kontrolního mechanizmu, kdy se nulují po každém přiznání zůstatky na účtech 343*, tak tyto by se nulovaly za každé DIČ samostatně, takže případné rozdíly by se rychleji daly dohledat

Než odpovím Liborovi, zkusím trochu rozvést, jak ta DIČ a OSS funguje.

Pokud mám více DIČ z jiných členských států, podávám tolik přiznání DPH, kolik mám DIČ - za každé DIČ jedno přiznání do toho státu, kde je DIČ registrované.

V režimu OSS podávám klasické přiznání DPH za běžné obchodování ve standardních režimech a k tomu ještě OSS přiznání, kde jsou sumárně uvedena všechna plnění rozčleněná za cílovou zemi, druh sazby (snížená/základní), procento DPH a typ dodání (zboží / služby).
DIČ pro OSS přiznání je standardní DIČ plátce DPH v tom státě, kde podává OSS přiznání (tj. země jeho sídla, tj. v našem případě CZ DIČ).

Oba režimy je (asi) možné kombinovat, tj. mohu mít několik DIČ a zbytek EU jedu v režimu OSS. V reálném životě je to asi nepravděpodobné, ale technicky možné.

Různá DIČ mohou mít různou periodicitu přiznání, OSS je vždy čtvrtletní.

Různé státy mají různé sazby daně - nejen procentuálně, ale i z hlediska různosti druhů sazeb (např. Francie má 3 snížené sazby a jednu základní). K tomu mají některé státy další oborové sazby (např. pro zemědělství). K tomu mají některé státy jakési přechodné COVID19 sazby (např. pro pohostinství), které pro OSS asi nejsou klíčové, ale pro klasické DPH jsou nezbytné.
Jinými slovy, je to bohaté a nejde to nějak moc sjednotit, nebo do toho vnést nějaký přísně logický řád.
Viz. sumární přehled a jednotlivé definiční soubory.

  1. Ten sloupec tam defacto je. Je tam odkaz na Doklad a v něm je DIČ. Takže přidávat ho je v podstatě zbytečné.
  2. Ono to není o DIČ. V režimu OSS se používá stejné DIČ jako u “tuzemského” přiznání DPH.
  3. Neexistuje ani rovnítko mezi státem a DIČ, protože to za a) bourá to OSS a za b) existují DIČ, které jsou “nestátní” (EU pro OSS “ze zahraničí” a XI pro Severní Irsko, což není stát, ale “pobrexitová” výjimka pro britské firmy se sídlem na území Severního Irska).

Rozumím tomu, že tím DIČ myslíš spíš Registraci DPH - ale ta je taky v dokladu, takže ani ji není potřeba přidávat.

Takové filtry lze udělat už teď - není k tomu potřeba přidávat žádný sloupec.

Já si naopak myslím, že ta účetní osnova se prostě rozšířit musí.

Problém, který řeším, není technický - je to otázka metodiky a jakési účetní čistoty a elegance. Z pohledu účetního - matematika by se to řešit vůbec nemuselo, veškeré DPH se dá posílat na účet 343100 a ono to zafunguje.

Celé je to o uzavírání jednotlivých přiznání DPH/OSS účetním dokladem - tj. každé jednotlivé přiznání má k sobě účetní doklad, který nuluje zůstatky DPH účtů. Pokud má v (uzavřeném) období nějaký DPH účet zůstatek, je to problém a je potřeba najít co se stalo. Čím “jemnější” analytiky tam budou, tím jednodušší hledání to bude.

Různé státy mají různé sazby a mohou mít různé periodicity přiznání DPH. Pokud se zachová stávající šestimístný účet, může se lehce stát, že např. účet 343567:

  1. bude mix několika různých sazeb v několika státech
  2. v podstatě ani nepůjde vynulovat, protože díky mixu různé periodicity přiznání to bude padat do různých období z nichž některá budou uzavřená a některá otevřená.
  3. navíc je potřeba si stále uvědomovat, že v OSS přiznání se míchají různé země a sazby, takže při použití šestimístného účtu to zaúčtování bude hodně nečitelné.

Na takovém účtu prostě budou hrušky s jabkama a v postatě to bude neodkontrolovatelné.

Já za tu svou myšlenku “dlouhého účtu” nechci nějak fanaticky bojovat, ale myslím, že kromě té neobvyklosti to má samé výhody:

  1. Je to klasické podvojné účetnictví
  2. Není potřeba nic dělat, prostě to samo od sebe zafunguje všude včetně hlavní knihy, výkazů, účetního deníku.
  3. Naprosto dokonale díku tomu půjde to DPH “rozpitvat” v rámci účetnictví, tj. samotný náhled do hlavní knihy mi řekne v podstatě všechno.

V podstatě si myslím to samé.

Na druhou stranu ten formát 343FR120 by měl svůj půvab v hlavní knize, kde by to bylo seřazené podle států a v rámci státu podle sazby. Což je možná praktičtější varianta.

Ale možná je to na nějaké zamyšlení se nad strukturou účetní osnovy a případném doplnění nějakých nepovinných hledacích a řadících sloupců.

Taky si myslím, že ty účty by se tam měly přidávat “za letu” automaticky až v okamžiku, kdy budou potřeba.

Takže pokud nebudeš mít více DIČ a nebudeš mít OSS režim, tak si v podstatě ničeho nevšimneš a účetní osnova zůstane čistá tak, jak je teď.

  1. Asi bych si vystacil s ucty 343, ale vzhledem k tomu, že analytiky nemuzu ke kodum DPH uživatelsky menit nemam problem s resenim

343xx999 kde xx = stat EU

jinak klidne je mozno pouzit jiny volny synteticky ucet 34x nebo treba podrozvahove 743xxx

  1. Asi bude uzitecny prevodovy mustek polozek s kody DPH pro ostatni staty EU, co je u nas ve snizene muze byt u nich v jine a naopak.

  2. soubeh OSS a registrace v jinem state EU jsem uz resil u MORKUSe

  3. Jak se bude v Shipardu urcovat, kdy se aplikuje u oberatele OSS? Asi vyberem v hlavicce?

Ano, jakmile máš více registrací DPH, tak se na hlavičce dokladu dá vybrat, která se má použít.

Další problém, na který jsem narazil, jsou měny:

  1. Celé OSS jede v EUR.
  2. Na vydaném daňovém dokladu vystaveným pod DIČ jiného členského státu by mělo být DPH vyčíslené v měně toho kterého státu (tj. např. Slovensko → EUR, Švédsko → SEK).

V současnosti máme na dokladu pouze měnu (ve které je doklad vystaven) a měnu domácí (ve které se účtuje, tj. u nás CZK).

Takže takový daňový doklad vystavený v CZK v současné době neumí vytisknout rekapitulaci DPH ve správné měně. Stejný problém je např. u “švédské” vydané faktury vystavené v EUR.

Jediné řešení, které vidím, je ty měny obohatit:

  1. Zachovat současný sloupec “Měna”
  2. Sloupec “Měna domácí” do budoucna přejmenovat na “Měna účetní”, protože to “domácí” začíná být matoucí u faktur vystavených pod jiným DIČ.
  3. Do hlavičky přidat nový sloupec “Měna DPH” + příslušný aparát pro přepočty. Částky v této měně by byly pouze na hlavičce dokladu (základ, daň a celkem) a v tabulce Daně dokladu. Do Řádků dokladu bych to (asi) vůbec nepletl, pokud by to bylo potřeba zobrazit, dá se to přepočítat.

Zajímavou otázkou je, jakým kurzem a z jaké měny to přepočítávat:

  1. Je jasné, že pokud bude Měna a Měna DPH stejná, prostě se to “zkopíruje”.
  2. Pokud ty měny budou různé, vidím (v současnosti) jako jedinou šanci počítat to z Měny domácí (účetní). Tj. u té “švédské” faktury v EUR se to DPH v SEK vypočítá z CZK částek klasickým kurzem ČNB CZK → SEK.
    Pokud by se to mělo počítat jako EUR → SEK, je tu dneska problém, kde vzít ten kurz (teoreticky by to měl být kurz švédské národní banky - ale i to je otázka).
  3. U OSS faktur by přepočet měl být asi vždy z částek v měně domácí/účetní.

Když o tom tak přemýšlím, tak je taky otázka, jak vlastně bude takový doklad v případě OSS nebo jiného DIČ vypadat:

  1. Ten závazek/pohledávka by měl být v cizí měně (EUR nebo jiná EU měna),
  2. musí se to ale účtovat v CZK v účetních zůstatcích 343* účtů - jinak se to nevynuluje.

Nejsem si jistý, jestli je šance to obojí vyřešit jedním dokladem…

Na druhou stranu, kontrolovat přiznání DPH v EUR vůči účetnímu dokladu v CZK bude dost nepříjemné. Možná by ten účetní doklad mohl být v EUR a šly by tam dogenerovat speciální řádky, které by dorovnávaly ten “kurzový” rozdíl DPH EUR x CZK.
Ale možná už je to překomplikované…

Dívám se, že ty 343* účty se do nové databáze nahrávají jako Pasivní - ale podle mne by měly být Aktivně/Pasivní, ne?

Taky je tam dvojice účtů 343801 (Odvod DPH) a 343802 (Odpočet DPH) a k nim příslušné Účtopoložky. Předpokládám, že to by mělo být taky “namnoženo” s tím kódem státu…

Dříve se uvádělo u vzorových účetních osnov, že to je pasivum. Našel jsem https://www.madati.cz/info/delfinheslatxt.asp?cd=218&typ=r&levelid=VZOR_UR.HTM, kde se už uvádí, že se dá rozlišovat analiticky, jestli to má jít do Aktiv nebo Pasiv (Stát - daňové pohledávky resp. Stát daňové závazky).

Takže ano, máš pravdu, že u účtů 343 by se dalo začít nastavovat, že jsou Aktivně/pasivní, u účtopoložky a účtu pro vratky DPH rovnou, že to je Aktivum.

Bude potřeba zkontrolovat, zda je to správně nastavené ve výkazu Rozvaha

A neexistuje už i mechanismus, kdy na řádek účetního dokladu jde zadat jak částka v Cizí měně, tak v Domácí měně? Nebo se pletu a je to jen na bankovním dokladu?

Ono by potom všechny řádky, které nulují v hlavní knize účty 343 mohly být v CZK a jen ten jeden poslední řádek by byl zadaný jak v CZK, tak i v EUR. Tím by bylo zajištěné, že tě vůbec netrápí kurzové rozdíly…

Podle mě tam na hlavičce budou muset být dva kurzy, jeden z CZK na Měnu dokladu a a druhý z CZK na EUR. Vždy si myslím, že by se to mělo počítat z CZK. Tedy i pokud doklad zadáš třeba v SEK, tak se potom to přepočítá na účetní měnu CZK a potom se z CZK spočítá EUR. Jinak to nikdo nebude schopen používat.

S ty měny bych doporuči nazývat:

  1. Měna účetní (původně domácí)
  2. Měna dokladu (původně Měna, tedy ta, ve které se dělá celá kalkulace dokladu)
  3. Měna DPH

To je dobrý nápad, to by šlo asi použít, podívám se na to.

Šlo mi o to, abych ten doklad mohl snadno porovnat s přiznáním DPH (“očima” jestli je to stejné), které je v jiné měně než CZK. Takže si pořád říkám, že by bylo pěkné, kdyby ten celý doklad byl v měně toho přiznání.
Tj. netrápí mne kurzový rozdíl v klasickém účetním smyslu.

Potom by se všechny řádky mohly zadat v CZK i v EUR, protože kurzový rozdíl, co by tam vznikal za letu by se nemusel počítat, ty hodnoty EUR by se jen daly zobrazovat

S tím souhlasím, u OSS a obecně vydaných faktur s tím takto nebude problém.

Složitější to bude u přijatých faktur. Pokud budu mít přijatou fakturu vystavenou švédským plátcem proti mému švédskému DIČ a tak faktura bude v EUR, tak:

  1. Musí se to zaúčtovat v CZK - to je jasné a není to problém.
  2. Zaplatím to v EUR, z toho časem vznikne kurzový rozdíl - to taky není problém.
  3. Rekapitulace DPH bude v SEK a já to musím v SEK pořídit a musí to sedět, protože to půjde do švédského přiznání DPH. Tady bude asi drobný problém, protože ten automatický přepočet přes CZK nebude fungovat ideálně.

Ale tak trochu teoretizuju, nikdy jsem to v praxi neřešil a možná se to nakonec vyvrbí nějak jinak…

Podle mě by taková situace vůbec neměla nastat, protože by ti měli fakturovat v intra plnění na CZ DIČ.

Pořád si myslím, že jsou dvě různé věci, kdy:

  1. dodáváš do jiného státu EU služby nebo zboží, potom to DIČ cizího státu používáš jen na výstupu.
  2. pokud podnikáš na území jiného státu, tak by jsi tam měl dle mého názoru vést účetnictví a odvádět všechny příslušné daně (to se posuzuje podle takových kritérií, jestli máš provozovnu na tom území, zaměstnance, kooperace atd.)

ještě jen doplním, když jsem vyřizoval pro ty svoje slováky to CZ DIČ, tak finanční úřad extrémně zkoumal, jestli tu nemají jednu nějakou jedinou věc, sklad, auto, kdo jim zajišťuje rozvoz zboží, kancelář, nebo i třeba externího dispečera, který by jim z CZ fakturoval nějakou součinnost atd. Aź když jsme jim zdokladovali, že vše obsluhují se Slovenska, tak jim teprve do CZ DIČ vydali

Jsem osel a nenastudoval jsem to celé - u toho OSS je to samozřejmě úplně jinak:

Měna v daňovém přiznání

  • Daň se vyčíslí v eurech a platí se na zvláštní účet Finanční správy vedený v eurech.
  • Pro přepočet u plnění v jiné měně než euro se použije směnný kurz Evropské centrální banky zveřejněný pro:
    • poslední den zdaňovacího období, nebo
    • nejbližší následující den, pokud pro poslední den zdaňovacího období není kurz zveřejněn.
  • Pro vyčíslení daně u oprav se použije směnný kurz použitý u původního plnění.
  • Kurzy ECB.

Jinými slovy (pokud to chápu správně):

  1. Do řádků přiznání OSS to musí jít v měnách plnění (dokladu) a před Podáním se to:
    • vysčítá po jednotlivých zemích a měnách a přepočte kurzem ECB vůči každé jednotlivé měně a zemi (což by matematicky z hlediska zaokrouhlovacích chyb dávalo smysl),
    • nebo se jednotlivá plnění přepočtou na EUR a teprve potom se to sečte za jednotlivé země (předpokládám, že takto je to myšleno)
  2. V tom případě nemá ta Měna DPH u OSS význam, protože ten kurz v okamžiku vystavení stejně neznám - a zpětně to do těch dokladů asi nemá smysl dávat.
  3. Pokud máš pravdu s tím, že u DIČ v jiném členském státě nemůžu uplatňovat přijatá plnění, tak ta Měna DPH v postrádá smysl úplně.